Geisskopf aneb jak jsme vyrazili lyžovat a sáňkovat na bavorskou stranu Šumavy
Geisskopf, neboli kozí hlava, je hora, která se výrazně zdvíhá na jižním okraji německé Šumavy do 1 097 m n. m. a nachází se necelou tři čtvrtě hodinku ze Železné Rudy, jež leží na hranicích s Německem.
Geisskopf je areál, který nabízí klasické sjezdové tratě s převýšením 262 m, velké množství běžeckých tras a výbornou sáňkařskou dráhu, která se určitě zalíbí vašim malým ratolestem.
První věc, která vás při příjezdu do areálu potěší, je velkokapacitní parkoviště zdarma a pocit lidového areálu pro místní obyvatele, který si nehraje na top skiresort, jako některé podobné na české straně hranic.
Na kopec tady vyváží dva „dopravní prostředky“ – klasický vlek a jednosedačková lanovka. Výhoda lanovky je větší pohodlí, nicméně nevýhodou je doba trvání, kdy jízda nahoru zabere skoro 15 minut. Jde o jednomístnou sedačkovou lanovku a působí trošku zastaralým dojmem, takže jsem se zamýšlela nad bezpečností při jízdě menších dětí. My jsme při jízdě lanovkou s našim tříletým dítkem využili nosítko, které jsem si s prckem dala na břicho a zajistila si tak jízdu v pohodě. Ale asi jsem byla jediná kolem dokola, která to asi řešila. V budoucnosti by tuto lanovku prý mohla nahradit horská dráha zvaná Willi s vozíky na kolejnicích, vhodná pro přepravu sáňkařů, kteří i současnou lanovku využívají častěji než lyžaři.
Všechny svahy jsou pak kompletně obslouženy samoobslužnými kotvami.
Z Geisskopfu se rozbíhají čtyři prostorné červené tratě severním až severovýchodním směrem a další dvě (červená, černá) ze sousedního vrcholu Einödriegel.
Dvojice červených magistrál podél vleku Nordhanglift je lehčími, terénně jemně zvlněnými slalomáky. Podobně svižně klesá i červená Herrenabfahrt („pánská“) podél sedačkové lanovky, od poloviny se pak zužuje a ubíhá pozvolněji. Sousední červená Familienabfahrt („rodinná“) opisuje v pohodově červeném sklonu s občasnou terénní vlnou o něco delší oblouk.
Z vrcholu Einödriegel spadá rovněž pohodová červená Familienabfahrt Riegel,napojující se na tratě u Nordhangliftu anebo černá se širokým, zčásti dosti strmou a částečně boulovatou částí ve svém středu. Všechny tratě dovolují rychlou, přitom bezpečnou jízdu a díky občasné terénní vlně to není jednotvárné.
Na úpatí svahu v blízkosti parkoviště jsou ještě dvě široké modré sjezdovky jako cvičná louka a pod nimi oplocené dětské lyžařské hřiště (Geissleinpark) s posuvným kobercem, lanovým vlekem a figurkami. Tento areál o velikosti 2 ha je ideální pro začátečníky nebo pro lyžařské či snowboardingové kurzy, neboť má pouze 9-11% sklon.
Vedle parku najdete budovu s lyžařskou školou a s jednou perfektní věcí, kterou jsme ocenili asi nejvíc – je zde ohřívárna - s toaletami, umyvadlem a vytápěným prostorem, kde si můžete v klidu s dětmi dát svou svačinu, převléct děti do suchého či si prostě jen chvíli odpočinout.
Sáňkařská dráha, která nás zde zaujala nejvíc, vede z vrcholu v lesních serpentinách, její délka je 2 kilometry a přijíždí přímo k parkovišti, a jde o jednu z nejdelších přírodních sáňkařských drah v Německu. Lanovkou se necháte vyvézt i se svými saněmi pohodlně až na start. Sáňky splňující (bezpečnostní normy) si můžete přivézt vlastní nebo si samozřejmě můžete zapůjčit na místě. Jde o zaručenou zábavu pro celou rodinu a naše tříleté capartě se tady přímo zamilovalo do sáňkování. Bylo fajn pozorovat jak se zde zabaví celé rodiny - rodič s větším dítětem lyžoval, zatímco druhý rodič s menším dítětem sáňkoval.
Od horní stanice sedačky se vydávají po hřebeni několika směry i upravované běžecké stopy.
Na vrcholu najdete i pěknou dřevěnou rozhlednu, která má do výšky 23 metrů, takže na její výstup není potřeba zdolávat nikterak velké množství schodů, ale i tak nabízí kvalitní rozhled s panoramatem hlavního šumavského hřebene. A využít k tomu můžete i místní dalekohled. A z vlastní zkušenosti víme, že nahoru to zvládnou i děti v preskáčích na nohou.
Zatímco pro české lyžaře je Geisskopf poněkud vzdálenějším centrem (cca půl hodiny jízdy z Železné Rudy přes Regen a Bischofsmais), pro německé návštěvníky ze šumavského podhůří je naopak jedním z nejsnadněji dostupných. Je tak typickým víkendovým střediskem, o čemž svědčí neobvykle velké parkoviště, a ve všední dny tu bývá poloprázdno, což můžeme potvrdit i my – byli jsme zde během všedního dne, který byl ale v Čechách prázdninovým a byli jsme nadmíru spokojení. Kromě nás tu byla opravdu jen hrstka lyžařů a skupina zřejmě místních teenagerů mající asi lyžařsko/běžkařsko/sáňkařský výcvik.
Zánovní infrastruktura je paradoxně asi jednou z výhod Geisskopfu – chrání sjezdovky před přílišným zalidněním, tak typickým v modernizovaných areálech s kapacitními lanovkami. Cenami skipasů se drží v šumavské konkurenci větších center spíše pod průměrem. A severní orientace svahů s vrcholem téměř v 1 100 m n. m. přináší přirozenou sněhovou jistotu, doplněnou výrobou vlastního umělého sněhu, a to na sedmi z devíti sjezdovek!
K občerstvení v průběhu ježdění se nabízí hospůdka „Geisskopfhütte“ na vrcholu kopce - horská chata s restaurací a slunečnou vyhlídkovou terasou. Z jídel tu nabízí klasicky Currywurst, řízek s bramborem nebo třeba boloňské špagety. Další restaurace je pak hned u parkoviště - chata Forstgasthof.
A nesmíme zapomenout ani na apres-ski bar Cox v dolní stanici sjezdovky Nordhang , kde ochutnejte některý z výborných drinků či teplých nápojů. A na závěr se můžete zastavit v Geißkopf Pavillonu vedle centrální kasy - s dobrou náladou, skvělými hity a výbornými drinky se vám zde bude líbit ještě víc a rádi se sem budete vracet, tak jako my.
Lenka Štádlerová
6. 3. 2019
> Komentáře