Naučná stezka Archeopark Chotěbuz Podobora | Kam s dětmi – aktivity pro děti a jejich rodiče

Naučná stezka Archeopark Chotěbuz Podobora

> Fotogalerie

> Popis

Archeopark je součástí naučné stezky, trvalé archeologické expozice, prezentující region Horního Slezska. Naučná stezka vede na hradisko a prochází do Louckého lesa a do obce Chotěbuz-Podobora. Jeho součástí budou rekonstrukce jak fortifikací, tak i běžných obytných staveb či výrobních zařízení. Návštěvník tak získá možnost nahlédnout do každodenního života našich předků v minulosti. Součástí první etapy byly naučné tabule v Louckém lese: 1. Příroda v době hradištní; 2. Karpatské dubohabřiny; 3. Rostliny karpatských dubohabřin; 4. Ptáci. Tato část byla zpřístupněna veřejnosti v roce 2007. Celý projekt počítá s několikaletou postupnou realizací záměru, rozloženou do čtyř etap a dnes stojíme teprve na začátku. V následujících etapách by vlastní hradisko mělo být doplněno o informační a výukové středisko, parkoviště a potřebným zázemím. Předpokládá se, že se tak stane zhruba v roce 2010. Bikulturní výšinné hradisko v Chotěbuzi-Podoboře u Českého Těšína je jednou z nejcennějších a nejzajímavějších lokalit na území Těšínského Slezska. Nejstarší osídlení na hradisku je spjato s obdobím pozdní doby bronzové a doby halštatské, kdy na místě pozdějšího skvěle ohrazeného slovanského hradiska vznikla neopevněná či jen lehce chráněná osada, která se postupně měnila ve fortifikovaný útvar. Někdy v průběhu 5. století př. n. l. byla tato osada dobyta a vypálena a z této katastrofy se již nikdy nevzpamatovala. Po přibližně dvanácti stoletích bylo toto příhodně vybrané místo znovu osídleno a dobudováno našimi předky – Slovany. Hradiště ve slovanském období bylo trojdílné a sestávalo z akropole a dvou předhradí. Slovanské osídlení na hradisku můžeme rozdělit do dvou fází – starší je kladena přibližně do období od poloviny 8. století do přelomu 9. a 10. století; druhá, mladší fáze, začíná v průběhu 2. poloviny 10. století a končí někdy před polovinou 11. století. Je to doloženo i nálezem stříbrného denáru uherského krále Štěpána (997–1038) v zánikovém horizontu. Úzká spolupráce od roku 1978 mezi Muzeem Těšínska a Archeologickým ústavem AV ČR umožnila ve skrovném rozsahu každou sezónu zkoumat halštatské a slovanské hradisko, které má celkovou vnitřní rozlohu 1 hektaru 74 arů a 59 m2.

> Otevírací doba

celoročně 9–17 hod

> Kontakt