Hrad Boskovice | Kam s dětmi – aktivity pro děti a jejich rodiče

Hrad Boskovice

> Popis

V historických pramenech je boskovický hrad poprvé uváděn v roce 1312, ale je nepochybné, že první panské sídlo Boskoviců bylo postaveno již ve 13. století, neboť již v roce 1222 je v pramenech jmenován Jimram z Boskovic. Původní hrad přitom s největší pravděpodobností stával na sousedním vrchu asi 400m západně, na tzv. Baště. Zatímco historické prameny založení boskovického hradu nedokumentují, pověst o zakladateli hradu vypráví přesvědčivý příběh. V pověsti (zaznamenané v Zrcadle slavného Markrabství Moravského) je za zakladatele rodu i hradu považován Velen - ptáčník. Velen se živil lovem zpěvných ptáků v okolních lesích. Jednou v lese nalezl zbloudilého šlechtice, který hledal místo k přespání. Velen neznámému ochotně nabídl přístřeší a pohostil jej. Při koupeli, jak bylo zvykem, omýval hosta věníky a osušil jej vlastním šatstvem. Když se pán vykoupal, rozčesal mu Velen dlouhé vlasy dřevěným hřebenem. Vděčný pán pozval Velena na oplátku na svůj hrad v Brně - Špilberk. Zde pak Velena přijal do stavu panského a věnoval mu pozdější panství Boskovice. A na věčnou památku onoho setkání v lese mu daroval erb se sedmizubým hřebenem. Místní pověst pak dále praví, že sám Velen pomáhal se stavbou svého nového sídla - hradu. Nosil kameny a jednou si o kámen na zemi skopnul palec. Nic si z toho nedělal a řekl: "Eh což o jeden palec, pak nebudu již chodit bosko více." Na památku této příhody byl hrad nazván Boskovice. Historici dnes název Boskovice odvozují od jména Bosko neboli Bošek. Boskovický hrad stojící na tzv. Baště byl během své historie několikrát dobyt. Poprvé to bylo v r. 1312, kdy jej dobyla vojska krále Jana Lucemburského, která měla ztrestat neposlušné moravské stavy a mezi nimi i Arkleba z Boskovic. Ve 20. letech 14. století byl hrad vystavěn znovu. Opětovně byl hrad vyvrácen na konci 14. stol. Za válek mezi moravskými markrabaty Joštem a Prokopem. Tas z Boskovic se postavil na stranu mladšího markraběte Prokopa a to se mu stalo osudným. Hrad byl Joštem dobyt, zbořen a z původního raně gotického hradu se do dnešních dnů dochovaly pouze nepatrné zbytky. Zbořený hrad i Boskovice koupil od Tasa z Boskovic Heralt z Kunštátu, jemuž dal markrabě Jošt souhlas k vybudování nového hradu. Jeho výstavbu začal Heralt z Kunštátu v r. 1398 na novém - dnešním místě. Heraltův hrad zaujímá ústřední část dnešního areálu. V roce 1434 vlastnil boskovické panství pozdější český král Jiří z Kunštátu. Ten si chtěl rod pánů z Boskovic zavázat, a tak panství v r. 1458 postoupil zemskému hejtmanu Vaňkovi z Boskovic. Tím se tedy hrad dostal opět do rukou svých zakladatelů. Boskovickové patřili v 15. stol. k nejvýznamnějším panským rodům na Moravě a zastávali významné hodnosti a úřady. Jedním z nich byl i Ladislav Velen z Boskovic, jeden z nejvzdělanějších šlechticů své doby. Ladislav Velen dal přestavět kostel a vystavět radnici v Boskovicích a zámek v Moravské Třebové. Osudy posledních Boskoviců již nejsou spojeny s jejich rodovým sídlem, ale jinými zámky, zejména Černou Horou, Bučovicemi a Moravskou Třebovou. Pod tlakem finančních problémů Boskovicové r. 1547 prodali panství Šimonu Ederovi ze Štiavnice. Tento rytíř se kromě jiného pokoušel na kopci Zlatník těžit zlato. Stavební úpravy hradu v průběhu 15. stol. nebyly nijak rozsáhlé. Nová stavební etapa začala až za Ederů a výrazně pokračovala především za jejich nástupců - Zástřizlů, jejichž rod se stává vlastníkem Boskovic koncem 16. stol. Za jejich vlastnictví vznikla renesanční hláska, byly postaveny budovy, které přiléhají k vstupní bráně a dokončeno opevnění. Rod pánů ze Zástřizl držel Boskovice až do r. 1690, kdy se ovdovělá Zuzana Prakšická ze Zástřizl provdala za Valtra Xavera z Dietrichsteina. Hrad byl sice obýván až do r. 1729, ale už před tím byl kámen z hradu používán na budování nového sídla Dietrichsteinů zde v Boskovicích, na tzv. rezidenci. Svou funkci hrad ztrácí definitivně po r. 1733 a začíná chátrat. Byla stržena hradní střecha a zdivo rozebráno jako stavební materiál pro panské domy v Boskovicích. V r. 1843 se dědička boskovického panství Terezie z Dietrichsteina provdala za hraběte Alfonse Mensdorff-Pouilly. V r. 1856 Terezie umírá a její dědictví se tak stává majetkem rodiny Mensdorf - Pouilly, která jej s více než čtyřicetiletou přestávkou vlastní až dosud.

> Otevírací doba

duben a říjen
soboty, neděle a svátky:
10-16 hod.
květen, červen, září:
pondělí:
zavřeno
úterý - pátek:
10-16 hod.
soboty, neděle a svátky:
10-17 hod.
červenec a srpen
denně:
9-18 hod.

> Kontakt