Naučit se učit efektivně | Kam s dětmi – aktivity pro děti a jejich rodiče

Naučit se učit efektivně

V současné době je schopnost umět se efektivně učit velkou výhodou, protože vzdělávání je dnes více než dříve celoživotním procesem. Škola je prvním setkáním dítěte s „akademickým“ způsobem výuky. Některé děti se na ni adaptují velmi dobře a stanou se premianty, některé mají problémy, jiné jsou dobré ve čtení, zatímco matematika jim nejde, a takto se to opakuje již několik generací. Přitom pokud školáci přizpůsobí způsob učení své přirozenosti, mohou dosahovat skvělých výsledků ve většině předmětů.

Není důležité jen to, co se děti učí, ale hlavně jak se to učí. Existuje velké množství pouček, rad a triků, jak se co nejlépe a nejrychleji naučit novou látku, ale každému školákovi, respektive každému člověku, vyhovuje něco jiného. Co se osvědčilo vám, nemusí nutně fungovat u vašeho potomka. Než tedy začnete svému dítěti radit, je třeba si uvědomit, jaký styl učení je pro něj nejpřirozenější. Existují i složitější klasifikace, v zásadě lze však rozlišit tři styly – vizuální, poslechový a zážitkový.

Žáci, kteří se nejlépe učí vizuální cestou, jsou bez problému schopni zapamatovat si novou látku tím, že ji vidí – nejčastěji napsanou v učebnici, sešitě nebo znázorněnou v grafu. Tito žáci si do mysli uloží obraz toho, co viděli a přečetli, který si pak znovu vyvolají, když ho potřebují. Mívají utříděné a přehledné poznámky, často si podtrhávají. Tento styl učení je nejrychlejší.

Někteří školáci se lépe učí poslechem. Ti si, zjednodušené řečeno, ukládají do paměti „zvukové stopy“ a při učení si je pak znovu v hlavě přehrávají. Dobře si pamatují, co učitel na hodině vykládal, nicméně přehrát si v hlavě učitelovu řeč je o něco pomalejší, než vybavit si obraz, jako to umí děti s vizuálním stylem učení.

Děti, které se nejpřirozeněji učí zážitkem, si potřebují látku osahat a prožít. Informace si pak spojují právě s pocity a zážitky, které při učení zažili. Často však mají problém soustředěně sedět v lavici celou hodinu, protože jim tento styl výuky nevyhovuje tolik, jako předchozím dvěma příkladům. Ve škole mívají nejraději sportovní aktivity.

Většina lidí kombinuje různé styly učení, nicméně klasický způsob školní výuky vyhovuje hlavně dětem, u kterých převládá učení vizuální cestou, a naopak znevýhodňuje zážitkový způsob učení, při některých činnostech – například při psaní testů – jsou znevýhodněny i děti s převládajícím poslechovým stylem. To je také jednou z příčin, proč mají některé děti ve škole horší výsledky než jiné, přestože jsou stejně chytré.

Velmi důležité je tedy identifikovat styl učení daného dítěte a dále mu ukázat možnosti, metody i postupy, jak se může pomoci vybraného stylu učení efektivně učit. Právě takovou náplň mají ScioCAMPy, kurzy, jež ve všech svých formách i typech pracují s dětmi a představují jim spektrum metod osvojování učiva. Správná identifikace té pravé a nejpřirozenější pomáhá dětem dosáhnout lepších výsledků. 

TIPY:

Vizuální styl učení se skvěle doplňuje se psaním – je dobré psát si hodně poznámek, podtrhávat, zvýrazňovat a hodně používat barvy. Stejně tak je dobré k učení využívat obrázky či znázornění. Pokud je například v učebnici množství obrázků, školák si látku „uloží“ do paměti efektivněji, než když je v knize pouze text.

Pro poslechové žáky je nejlepší poslouchat audio i video nahrávky, předříkávat si text nebo se učit například diskutováním ve dvojici. I poslechově založení školáci se dobře učí čtením, protože si při něm čtený text v duchu předříkávají.

Děti, které si potřebují látku zažít, se nejlépe učí tak, že něco vytvářejí nebo se něčeho účastní. Ideální jsou pro ně pokusy, výlety, vyrábění modelů nebo koláží, ale třeba také hraní divadla, při kterém se mohou vžít do určité role a látku si s ní posléze spojit.

Zdroj: www.scio.cz

 

28. 3. 2014



Přidat komentář

> Komentáře