Maminka Markéta Palatin testovala cestování autovlakem na Slovensko
Maximální délka cestování (Praha-Košice): 8,5 hodiny
Maximální náklady na cestu (2 dospělí, 2 děti do 6 let): cca 6000 Kč (zpáteční jízdenka)
Plánujete cestu s dětmi na východní Slovensko nebo do Tater? Jak se sbalit a jak přežít cestu? Existuje jedno elegantní řešení. Jmenuje se autovlak!
Jak to funguje? Jednoduše. Prostě se zabalíte a kromě sebe do vlaku posadíte i své auto. Jezdí se z Prahy, Hlavního nádraží, a to každý den! Můžete si dokonce vybrat, zda chcete cestovat přes den, nebo v noci. My vyzkoušeli obě varianty a ustálili se na noční cestě. K nákupu jízdenky si musíte automaticky koupit i místenku a děti, které do 6 let neplatí (a nemají ani nárok na místo), by vám pak v denním vlaku musely celou cestu sedět na klíně. Následující řádky jsou tedy zaměřeny právě na cestování nočním vlakem. Nespornou výhodou je časová úspora a minimalizace únavy. Problém Slovenska totiž tkví v nedostatku dálnic, což cesty výrazně prodlužuje a komplikuje. Ve vlaku se člověk alespoň trochu vyspí.
Nakládka aut probíhá většinou hodinu a půl před samotným odjezdem vlaku. Vše je napsáno na jízdenkách (pozor, od oficiálních stránek se to trošku liší, což je matoucí - platí časy na lístku). Příjezd k nakládce je z Italské ulice - vše je značeno poměrně slušně. Je nutné si připravit technický průkaz, občanský průkaz nebo pas a jízdenku na auto i osoby. Na místě vyplňujete ještě formulář, kde je třeba znát i počet najetých kilometrů či poškození na voze. Zřízenec s vámi vše ještě osobně projde. Vagon na automobily je dvoupatrový. Každé patro má své výhody i nevýhody. Vyšší vozy se vždy nakládají nahoru. Do vagonu se najíždí z rampy podle instrukcí obsluhy. Pokud je požádáte, ukazují vám i cestu. V Košicích se vlak většinou přistaví k rampě tak, že opět vyjíždíte popředu. V Praze se po příjezdu z Košic většinou couvá. Pro ty méně zkušené doporučuji využít nabídky obsluhy a nechat si ukazovat. Vagón je dlouhý, úzký a navíc se houpe. Často se ještě projíždí vagonem z Popradu. Spodní patro je noční můrou pro ty, co vlastní vzdálenostní čidla. Nicméně vše lze zvládnout s trochou trpělivosti bez větších obtíží.
Jakmile auto naložíte, již do něj nesmíte! Na rampu smí s autem jen řidič, takže pokud jedete s dítětem sami, minimálně na nádraží by to chtělo doprovod, aby dítě pohlídal. Také nezapomeňte z auta vyndat předem vše, co potřebujete, včetně drahých notebooků, foťáků či tabletů. Také budete požádáni o vypnutí alarmu - kdo neví, jak se to dělá, předem nastudujte, jinak vám auto bude houkat a blikat celou cestu (nejde ani tak o zvukové efekty, jako o nebezpečí vybití baterie). Posledním doporučením je sundání antény a sklopení zrcátek.
Nesmíte zapomenout, že v samotném spacím kupé není moc místa, takže žádná velká zavazadla včetně kočárků nedoporučuji. Stejně je nevyužijete, nebude na to čas. Co s sebou do nočního vlaku ale přibalit? Do zvláštní tašky určitě nachystat kartáček na zuby, malý ručník, hřeben, pyžamo, pitnou vodu a svačinu/snídani. Pro děti se hodí i nějaká drobná hračka či omalovánka. Pokud nemáte pro dítě koupeno vlastní lůžko, pak ještě deku (mezi stěnou a lůžkem je dost velká díra). Nám se osvědčil i nočník, neboť na vagón jsou pouze dva záchody a ráno bývá opravdu hektické. V kupé je k dispozici umyvadlo s užitkovou vodou, voda na mytí (není pitná) a jednorázový ručník s mýdlem. U průvodčího lze koupit drobné občerstvení, vodu. Ráno je v rámci jízdenky k dispozici káva a čaj (kvalita nic moc).
Kupé jsou klimatizována, což s sebou opět nese plusy i mínusy. Zažili jsme saharu i sibiř. V kupé je elektrická zásuvka umístěná v toaletní skříňce. Problém je, že když se skříňka otevře, poměrně intenzivně svítí. Ke každému lůžku je lampička, které dost hlasitě cvaká vypínač.
Velikou výhodou autovlaku je, že k tomuto typu vlaku přistavují nové vagony, které mají bezvadně vyřešeno zatemnění oken. Žádné smradlavé látkové závěsy, ale stahovací roleta.
Dalším plusem je, že lůžkový vůz je přistaven vždy dříve než samotný vlak (v Praze přibližně kolem půl deváté, v Košicích cca v devět), takže je možnost do něj rovnou nastoupit a ubytovat se. S budíčkem si také nemusíte dělat starosti, průvodčí vás vzbudí cca 30 minut před dosažením cílové stanice. Co se nikde nedozvíte je, že při dosažení cílové stanice nemáte vystupovat v zastávce. Lůžkové vozy pro autovlak i vagóny s auty se od vlaku odpojují a odjíždí na rampu (v Košicích často odvezou celý vlak). Teprve tam se vystupuje.
Pokud jste v Praze zajížděli jako první, pak k autu spíše spěchejte, protože už bude rampa napojena. Nevysledovali jsme, zda jde první horní či dolní patro (už jsme zažili obě varianty), takže raději si pospěšte. Při výjezdu s vámi obsluha znovu zkontroluje auto.
Za zmínku rozhodně stojí čekárny. V Praze je čekárna vybavena ne zrovna příjemnými toaletami (extrémně málo místa, často chybí toaletní papír), stolky se židlemi, malým dětským koutkem a televizí. V Košicích je čekárna naprosto luxusní - čekají na vás stolky s křesílky, automat na kávu, Wi-Fi zdarma a dva počítače s přístupem na internet. Toalety jsou světlé, prostorné a dokonce s přebalovacím pultem. Nevýhodou obou čekáren je absence klimatizace. V zimě je v obou přiměřeně teplo. V létě pak je teplo značně unavující. Čekárny jsou nekuřácké, kuřáci se však shromažďují přímo před dveřmi či okny (v Praze většinou dokořán otevřenými).
Nákup lístků probíhá přímo na Hlavním nádraží v mezinárodních pokladnách. Přes internet nelze, protože k autu ještě vyplňujete speciální formulář, který se odevzdává na pokladně. Formulář je k dispozici na internetových stránkách (viz odkazy níže) v sekci "Jízdní řád". Děti se do lístků nezapočítávají, pokud jim nekupujete místenku. Pokud nahlásíte k přepravě "pouze" dvě dospělé osoby, pak vám často kupé upraví na dvě lůžka, čímž vzniká více prostoru mezi lůžky.
Vzhledem k rozrůstající se rodině jsme zvolili cestu autovlakem jako elegantní řešení. Menší dítě se v pohodě vyspí s jedním z rodičů (my takto dceru vozíme od cca 9 měsíců). Kojence (5 měsíců) jsme převáželi v korbičce od hlubokého kočáru. Tím jsme však úplně zatarasili pohyb po kupé. Je dobré si tedy vše, co na noc potřebujete, připravit na dosah ruky. Jsou i hrdinové, kteří do vagonu vecpou dětskou postýlku, ale to bych vzhledem k času a omezenému místu nedoporučovala. Počítejte i s variantou, že vlak bude mít zpoždění. Za tu dobu, co autovlak využíváme, jsme zažili spíš příjezd včas, avšak máme zkušenost i s dvouhodinový zpožděním. Pozitivem je, že v takovém případě se déle vyspíte.
Věřím, že vás tato varianta cestování zaujme, zažijete při ní pohodu a získáte nové zkušenosti.
Shrnutí nejdůležitějších informací:
- Přepravují se automobily do maximální výšky 1,55 m na dolní plošině a 2 m na horní plošině (v tomto případě musí být šířka střechy max. 1,35 m) nebo motocykly.
- Lůžkové oddíly ve vozech jsou rozděleny obvyklým způsobem na „muže“ a „ženy“. Pokud spolu cestují muž a žena a požadují ubytování ve společném kupé, mohou si zakoupit lůžkový příplatek kategorie „Double“ (toto se již vztahuje i na manžele, kteří měli dříve výjimku).
- Příjezd do terminálu autovlaku v železniční stanici Praha hlavní nádraží je z ulice Italská, cca 300 m od podjezdu u Bulhara, v Košicích je pak nástupiště z Bencúrovy ulice.
Související internetové stránky:
Detailnější informace (podmínky, jízdné, časy) jsou k dispozici vždy v odrážkách u jednotlivých vlaků.
Markéta Palatin za redakci Kam s dětmi
9. 8. 2013
> Komentáře