Čteme? Nečteme? Posloucháme?
Čtěme dětem, Česko čte dětem, zkrátka všichni čtou dětem a já mám přesto pocit, že čtenářská gramotnost u dětí klesá. A ruku na srdce, opravdu čtete svým ratolestem každý den?
Já mám štěstí, máme tatínka, který tenhle usínací rituál prostě miluje. Někdy ale, když děti ne a ne usnout a já bych s ním zrovna potřebovala nutně něco probrat, bych ráda jen otočila knoflíkem a pustila nějakou audio pohádku. Sama dodneška umím odrecitovat celého Hurvínka i se strašidýlky, Maxipsa Fíka a
Naschválníčky, dokonce si pamatuju i pořadí písniček, kterými nám maminka proložila magnetofonový pásek. V Čochtanovi kousek nahrávky chyběl, to jak maminka otáčela desku, a na Sandokana už jsme většinou spaly – píšu tvrdě, protože jsme doma byly dvě holky.
Staré magneťáky a desky vystřídaly CD nosiče. A pohádek a příběhů pro děti lze najít mraky. Například v sekci Mluvené slovo na: www.bontonland.cz/pro-deti nebo na hudba.vltava.cz/Mluvene-slovo/Pro-deti/kategorie=15943. V obou případech se jedná o nákup, tedy o placenou službu, kde se u pohádek pohybujeme od 100 do 200 korun. Pro někoho hodně, pro někoho pakatel. Rozhodně je to jednodušší, než chodit do knihovny, kde ve výsledku také zaplatím, neboť zapomenu na výpůjční dobu a tudíž dostanu pokutu.
V současné době ale zaplaťbůh existují možnosti mnohem jednodušší. Jedna z nejstarších, ač je tomu jen pár let co vznikla, projekt ČRO – „Rádio na přání“, funguje dnes jako běžný webový archiv s podstatnou částí produkce ČRo (http://hledani.rozhlas.cz/iradio/ - pustit si můžete například pohádkový večerníček „Hajaja“. Český Rozhlas sice bude mít u nás navždy prvenství v této oblasti, dnes je ale tato praxe běžná u většiny rádiových stanic.
Další z cest, jak se dostat k audiu pro děti (spíše však ty malinko odrostlejší), je projekt „Čtenářský deník“, který má zajímavé a malinko pobuřující,o to ale podbízivější podtituly: „Vem Boženu do metra“ (myšleno pochopitelně Boženu Němcovou) či Vem Aloise na kolo. Najdete na www.rozhlas.cz/ctenarskydenik/portal. Tady můžete bez problému najít díla české i světové literární klasiky v podání předních českých herců. Váš potomek tak bez problémů a mnohdy se zaujetím naposlouchá díla z onoho pověstného seznamu povinné literatury, kterou stejně nikdo nečte. Věřte mi, znám to, jsem středoškolská učitelka češtiny a vedení čtenářských deníků bylo trestem pro obě strany. Musím přiznat, že byly i světlé výjimky: Eva K, Honza H, Zuzka M. Kdybych byla ministrem školství, zrušila bych deníky a ne jazykový rozbor. To jsme ale zabrousili mezi starší děti, většina z nás má doma ještě škvrňata, a ta mají ráda hlavně pohádky. I když teď si vzpomínám, že dávno, dávno tomu uchvátilo naši tehdy pětiletou dceru natolik, že jsme ji zkrátka na to Bělidlo odvézt museli a u splavu nám ona vyprávěla o Viktorce.
Zapátráme-li dále na českém internetu, najdeme další projekty, jako např.: Království mluveného slova mluveneslovo.chaves.cz . Tady si v sekci pohádky a pověsti přijdou na své hlavně děti, dospělí tu vyhledávají rozhlasové hry, četbu na pokračování nebo audio knihy. Zajímavostí je, že se zde najde poměrně velká skupina takových uživatelů, kteří se označují jako „rétoři“ a kteří sami načítají pohádky nebo i celé knihy. Nutno podotknout, že především v pohádkách dosahují amatérští interpreti značné úrovně. Podobně funguje i www.do-ucha.cz.
Speciálně na pohádky se zaměřuje:
www.pohadky.org/index.php?co=mp3, kde najdeme pohádky k přečtení a i k poslouchání y v mp3. A přesto, že i zde jde o interprety povětšinou neprofesionály, je výsledek velmi zdařilý. A pokud by se Vám náhodou zachtělo jen poslouchat a nechcete se zdržovat vybíráním nebo jen třeba nevíte, co byste chtěli, najdete pohádková rádia zaměřená na pohádky:
Cílem nebylo vypsat zde všechny podobné projekty, chtěli jsme jen upozornit na možnosti, které máme, když sami nečteme dětem. Teď se na mne asi kdekdo zlobí, ale já neříkám nečtěme! Říkám jen: nebuďme pokrytci. Přiznejme si, že někdy se nám opravdu číst nechce, a pusťme dětem bez výčitek nějakou pěknou pohádku. Teď v létě, na dovolených a na cestách by se nám to mohlo hodit. Taková solidně dlouhá pohádka děti na cestě z Ústí do Prahy určitě zabaví.
Za redakci KAM S DĚTMI
Míša K.
31. 5. 2012
> Komentáře