Také jste se letos rozhodli naučit své dítě lyžovat? Poradíme vám, kde se to podařilo nám!
Asi to zná spousta z vás. Ten proces, kdy vybíráte, kam pojedete na dovolenou. Ať už zimní nebo letní, mnohdy je dobrodružství už samotné plánování. Vybíráte, porovnáváte, dohadujete se, někde se sejde rodinná rada, v některých rodinách se dokonce hlasuje.
My máme za sebou rozhodování, kam na zimní dovolenou. Možná by se tomu dalo říct jen takový delší výlet. Shodli jsme se na 5 dnech. Něčím ale pro nás byla tahle „minidovolená“ přeci jen vyjímečná. Rozhodli jsme se totiž, že na ní našeho čtyřletého syna naučíme lyžovat. A na jejím závěru se bude moci počítat mezi lyžaře a už nikdy jinak.
A tak jsme zasedli a začala diskuze a výběr. Naše kritéria byla: necestovat moc daleko (mladší, téměř dvouletý syn cestu autem zrovna moc nemiluje), nevydat se ze všech peněz (kdo by měl rád vysokohorskou přirážku), být ubytovaní blízko sjezdovky, která by navíc měla být maximálně červená, aby se na ní synovi dobře lyžovalo. Hodila by se lyžařská škola (není úplně jisté, že se tatínek coby výborný lyžař ukáže býti také vhodným instruktorem pro našeho syna, víte, jak to je), hodil by se bazén a jiné vyžití pro časy, kdy zrovna nelyžujeme a – bylo zapotřebí být k sobě upřímní – hodilo by se okolí se zajímavými turistickými cíli, kdyby nám ten plán s lyžováním nevyšel (teď nemám úplně na mysli sněhové podmínky, neboť v době umělého zasněžování se dá lyžovat už prakticky kdekoliv, ale spíš to, že to synovi nepůjde, nebo se prostě „sekne“ – jsme rozhodnuti nejít přes slzy).
A tak jsme vybírali, porovnávali, dohadovali se, a nakonec se rozhodli pro lyžařský areál Monínec. Hodina a 20 minut od domu, garance sněhu téměř do konce března, hotelové wellness, a dokonce nově vybudovaná dětská herna, kde nabízí i hlídaní dětí od 3 let - to zní více než slibně. Měli jsme na výběr ubytování v hotelu (přímo na horní stanici pomy), kde je kromě hotelové restaurace také wellness s bazénem, výřivkou a saunou, dole pak lyžařská škola i půjčovna (kde jsme si půjčili sáně), nebo apartmány u dolní stanice lanovky, kde je také lyžařská škola, půjčovna vybavení i servis, samoobslužná jídelna s terasou s výhledem na sjezdovku, ve stejné budově je zároveň dětská herna.
Z praktických důvodů volíme s dětmi apartmán. Po příjezdu jsme byli překvapeni sdělením, že se check-in posouvá ze 14 hod na 16, e-mail s oznámením se kdesi zatoulal, ale bylo nám slíbeno, že se vynasnaží dát nám klíče co nejdříve, a skutečně - po otestování svíčkové ze stálé nabídky samoobslužné restaurace u dolní stanice lanovky, která mimochodem nemá chybu - už máme na recepci připravený klíč. Ke každému apartmánu patří kryté parkovací stání, apartmán je slušně a účelně vybavený, pokoje prostorné, v ložnici máme připravenou dětskou postýlku a děti jsou nejvíce nadšené z palandy, ze které si okamžitě udělali prolézačku (pozor na malé děti, o kterých netušíte, že umí vylézt až úplně nahoru samy a zatímco vy jste v kuchyňce, ony vám vesele mávají z výšky dvou metrů).
Lyžařská škola, kterou jsme si chtěli zamluvit více než dva týdny dopředu měla úplně plno, proto doporučuji objednat si místo s ještě větším předstihem, případně pak ještě zkoušet 1-2 dny nebo klidně i v den příjezdu volné kapacity, jelikož se rezervace různě mění nebo ruší. Bylo tedy rozhodnuto: syna bude učit lyžovat tatínek. Jsme trochu zklamaní z toho, že bez instruktora není možný vstup ani do jednoho dětského „snowparku“, což jsou dva mini svahy s dětským jezdícím kobercem, ale už jsme se dávno naučili dělat si ze záporů klady, a tak tatínek se synem vyráží na sjezdovku u hotelu, která je cca 150 m dlouhá a nahoru vás vyveze vlek-poma.
Po dvou dnech naší společné výuky sjel syn sjezdovku sám, další den k tomu přidává "velkou" červenou. Dmeme se pýchou a to, co se ještě před dvěma dny zdálo naprosto neuvěřitelné a takřka nemožné, se stává skutečností a do rodiny nám přibyl další lyžař!
Hotelové wellness s výhledem na sjezdovku nemá chybu. Naložit se do bublin, kochat se nádherným výhledem a sledovat svah s lyžaři, na kterém jste se s nimi ještě před chvílí proháněli, je k nezaplacení. Wellnees je omezené na počet 12 osob, což je dle mého názoru velmi dobré rozhodnutí. Z našich dvou návštěv jsme jednou měli prostor celý pro sebe a podruhé přišla ještě jedna rodina, ve které jsme poznali naše známé, takže další důkaz, že svět je opravdu malý a Areál Monínec právem vyhledávanou lokalitou.
Herna je jedním slovem perfektní! Děti se tu vyřádily, a rodiče si trochu odfrkli. Jen otevírací dobu bychom uvítali delší než do 16 hodin, jelikož to je právě doba, kdy se zavírají vleky a na sjezdovky vyráží rolby, aby připravily povrch pro večerní lyžování. Navečer by se herna hodila, dvě hodiny před večeří by si děti pohrály, a to by se to potom panečku spinkalo!
V okolí Monínce je mnoho zajímavých míst, kam se dá vyrazit na výlet. My jsme se – i kvůli nádhernému počasí – rozhodli pro ZOO Tábor, kam nám cesta trvala z Monínce půlhodinku.
Pro ty z vás, kteří se na lyžovačku teprve chystáte, mohlo by vás zajímat, že hosté ubytovaní na Monínci lyžují v březnu ZDARMA.
Monínec ale není místo určené pouze pro zimní radovánky, spoustu vyžití nabízí areál také v letním období a na letošní sezónu chystá Monínec i spousta skvělých novinek určených především rodinám s dětmi, takže my jsme tu určitě nebyli naposledy. A kdy se vyrazíte vy?
Petra Kottová
21. 2. 2019
> Komentáře