Podzimní toulky krajem Václava Levého
Mezi Liběchovem a obcí Želízy (necelou hodinu jízdy z Prahy) naleznete v lesech sochy, které do pískovcových skal vytesal místní sochař Václav Levý. Čertovy hlavy nejsou jeho jediným dílem (i když určitě tím nejznámějším a největším).
Na trase potkáme ještě několik dalších soch a vyzdobených jeskyní.
Jak už bylo zmíněno na začátku článku, náš výlet začneme v obci Liběchov. V Liběchově se nachází stejnojmenný zámek, který bohužel není přístupný.
Na rozdíl od zámku, který se - po povodních v roce 2002 - ještě stále nepodařilo opravit, okolí zámku je upravené, a i když park má svůj vrchol slávy již dávno za sebou, stojí za to se v něm projít a prohlédnout si zdejší sochy. Zajímavostí je, že se na liběchovském zámku natáčel seriál Dobrodružství kriminalistiky.
Od zámku pokračujeme po modré turistické značce, které se budeme držet celou dobu, neboť všechna díla Václava Levého se nachází na modře značeném turistickém okruhu, jehož celková délka je přibližně 12,5 km.
Cesta je dobře schůdná a mírná. Z Liběchova vede cesta stromovou alejí, po cca 2 kilometrech dorazíme do jeskyně Klácelka.
V jeskyni vytesal ve 40. letech 19. století Václav Levý reliéfy zpodobňující na základě bajky Ferina lišák tehdejšího spisovatele F. M. Klácela ve zvířecích postavách symboly lidských slabostí. Prostor před jeskyňkou se nazývá Blaník. Zde Václav Levý vytesal reliéfy Jana Žižky, Prokopa Holého, Zdeňka Zásmuckého a postavy trpaslíků kovajících zbraň blanickým rytířům. Na blízké skalce je vytesán kalich.
Pokračovat budeme stále po modré značce a za 1 km dorazíme k proslulým "Čertovým hlavám." Jedná se o unikátní skalní výtvory o výšce 9 m, které vznikly v letech 1841-1846. Ačkoliv se na nich již podepsal zub času, povětrnostní vlivy a nekázeň návštěvníků, pořád se jedná o jedinečné dílo, které nemá v Čechách obdoby. Tím spíš, když si uvědomíme, v jakém období vznikalo. Dle dostupných pramenů používal Václav Levý ke své práci klasické náčiní typické pro tesání pískovců, v podstatě si tedy vystačil se sekyrkou a malým krumpáčkem. Tam, kde byly pískovce více železité a odolnější, používal pravděpodobně sekáček a palici.
Od Čertových hlav se dále vydáme po modré značce, až po cca 2,5 km dorazíme k souboru soch zvanému Harfenice.
Svůj název dostal podle ústřední postavy, sedící dívky s harfou. Soubor dále obsahuje pět monumentálních hlav i jeskyni s hlavami sfing na portále. První zmínka o objektu je z roku 1840. Vlastní Harfenici nalezneme v částečně uměle vysekané jeskyni jejíž vchod a okolí je ozdobeno obličeji.
Pokračujeme dále a po 300metrech jsme u dalšího díla Václava Levého. Had měřící kolem 9 metrů je zřetelný již z velké dálky. Nad ním je vyobrazená sekera, která ho měla přeseknout, ale vlivem eroze již není moc patrná. Inspiraci k tomuto motivu mohly poskytnout zmije, které se v těchto místech často vyhřívaly.
Odtud se můžeme vrátit kolem Harfenice zpět po okruhu V.Levého k dalšímu jeho dílu, kapli sv.Máří M
agdalény. Stojí hned vedle cesty a je opět dokonalou ukázkou umění tohoto sochaře.
Kamenná kaple – jeskyňka vytesaná v malé pískovcové skále, vznikala v letech 1840-1845.
Tímto vycházka po stopách díla V. Levého končí, modrá turistická značka vás kolem Harfenice dovede zpět do Liběchova, kde jsme začali. Vycházku lze částečně modifikovat, pokud budete následovat žlutou značku.
Petra Kottová
19. 10. 2018
> Komentáře