Jak naučit dítě lyžovat? Jde to i "domácí školou"
Lyžování zbožňujete a ani ve snu vás nenapadlo, že by si je nemělo zamilovat vaše dítě. Až se bude seznamovat s kouzelnými prkýnky, chcete být u toho. Ostatně máte v úmyslu sami ho naučit lyžovat. Je to dobrý nápad?
Aktivně trávit čas se svým dítětem je obohacující pro obě strany, takže v tomto smyslu je to určitě bezva plán. Jenže je na to potomek dostatečně fyzicky i psychicky zralý, byť tři svíčky na dortu sfouknul třebas před rokem? Odborná literatura sice zmiňuje tuto věkovou hranici jako vhodnou, ale šedá je teorie, pestrý strom života. Takže: umí se váš syn či dcera sklouznout po zamrzlé louži? Udrží se na kole? A mají vůbec rádi zimu a sníh? Vydrží několikahodinový pěší výlet? Zamlouvá se jim představa, že se postaví na lyže? Odpovědi na tyto otázky byste měli znát dřív, než prvně vyrazíte do lyžařského areálu.
A chcete-li se stát domácím učitelem lyžování, je ve hře také vaše povahové založení, pedagogické schopnosti a lyžařský um. Jste cholerici, kteří šílí a lezou po stropě, jakmile něco nejde dostatečně rychle a hladce? Bylo pro vás peklo naučit dítě jíst lžící nebo hrát pexeso? Pak raději na ten bezva plán zapomeňte a přihlaste potomka do lyžařské školy. To stejné platí, jestliže lyžujete rádi, ale ne zas tak skvěle. Lyžařské dovednosti musíte mít natolik zaryté pod kůží, abyste při výuce dokázali věnovat veškerou pozornost dítěti a okolnímu provozu na sjezdovce. Rozhodně by vás nemělo namáhat ani rozptylovat třeba to, že zrovna jedete ze svahu pozpátku.
Kouzla v lyžařské škole
Na druhou stranu, i když lyžujete jako Hermann Maier a trpělivosti máte víc než Jan Amos Komenský, přesto může být lyžařská škola pro dítě mnohem lepší řešení. Znáte to: doma rarášek, mezi lidmi anděl, vás neposlechne, i kdybyste se na hlavu stavěli, zato lyžařskému instruktorovi udělá, co mu na očích vidí. A k čemu byste ho nepřiměli ani po hodině přemlouvání, udělá ve skupině jiných dětí bez rozmýšlení.
Sečteno podtrženo, je docela dobře možné, že i když vy sami máte našlápnuto stát se těmi nejlepšími, nejobětavějšími a nejtrpělivějšími instruktory, pod vedením někoho „cizího“ budou dělat vaše děti větší pokrok. Tím vás nechceme od učení odrazovat, spíš povzbudit pro případ, že vám to nebude na svahu klapat. Není to vaše chyba ani problém dítěte! Spíš něco jako přírodní zákon.
Trénink na koberci? Není nutný
Jste-li stále odhodlaní jít do toho, ale brzdí vás obavy, abyste nepředali dítěti svoje případné lyžařské špatné návyky a zlozvyky, uvolněte se a nemějte strach. „Dítě přistupuje k lyžování intuitivně a na spoustu věcí si postupně přijde samo. Čili ho v podstatě nic fatálně špatného naučit nemůžete,“ říká instruktor lyžování Martin Knot, držitel licence APUL „L“ a mezinárodní licence ISIA mark.
Domácí „suchou“ přípravu v podobě prvního osahávání přezkáčů a lyží doma na koberci nepovažuje za nutnou. Jsou-li děti alespoň trošku pohybově nadané, učí se rychle. Podle jeho názoru stačí postavit je na lyžích na někam rovinku a za chvíli si zvyknou.
Místo lana raději mírný kopec
Stejně tak považuje instruktor za zbytečné podomácku vyrobené nebo koupené pomůcky typu vodítek, kdy má dítě uvázaný kolem těla „opasek“ a rodič třímá v ruce lano či gumu, skrze které potomka jistí a koriguje. Ten si pak zvykne na jištění zezadu a nenaučí se lyže sám ovládat.
Tím spíš, pokud ho táta či máma vezmou hned na velkou sjezdovku (pod záminkou, aby si zvykl) a vozí ho buď na laně, nebo mezi koleny. „To je asi nejčastější chyba rodičů, protože dítě přivykne pomoci někoho jiného a vlastně vůbec nelyžuje samo. Také se pak bojí pustit ze svahu a tolik se toho nenaučí,“ říká Martin Knot. „Lepší je začít na rovince, kde si budoucí lyžař vyzkouší klouzání, a pak přejít na mírný svah, kde se nemusíte bát ho pustit, a ani on nebude mít strach jet z kopce. Tady ho naučíte brzdit – samozřejmě pluhem, protože z pluhu vychází výuka zatáčení. Lyže k sobě se dítě učí dávat teprve později.“ A teprve až se naučí zabrzdit a zatáčet, je správný čas jít na sjezdovku.
Dejte mu volant, řídit bude samo
Dál už nemusíte dělat z výuky vědu. Stačí, když vždy sjedete kousek ze svahu a ratolest vás bude následovat. Sama přijde na to, jak lyže nejlépe ovládat.
Co se týče správného postoje, malé dítě postrádá silné nohy i vyvinuté břišní svaly, takže má tendenci lyžovat spíše v záklonu. Na úplném začátku to nevadí. Nicméně Martin Knot doporučuje vést malého lyžaře k tomu, aby se při jízdě nezakláněl (a je dobré vědět, že výe zmíněné vodicí lano záklon podporuje). Čili opakujte mu na svahu „předkloň se“, ale nic moc od takového upomínání nečekejte. Pomůže, když dáte dítěti do rukou nějakou hračku, třeba molitanový volant, jaký by dostalo při výuce v lyžařské škole. Odvede pozornost od lyží a přitom ho bude nenásilně vést k předklonu.
Když už jsme u hraček, nezapomeňte na motivaci a na to, že trénink musí dítě především bavit. Dril, velká přísnost a kritika dokážou znechutit lyžování na celý život. Než byste příliš nacvičovali, raději s potomkem jezděte. Výuku zpestřete hrami a soutěžemi, postavte na sněhu překážkovou dráhu, zajeďte do některého dětského snowparku. Užijete si to oba!
Lyže a boty stačí půjčit
Kromě psychické pohody je pro dítě na svahu důležitá i pohoda fyzická. Aby ho lyžování bavilo, musí být odpočinuté, najedené, vyčůrané, cítit se v suchu a teple. Proto si dejte záležet na výběru vhodného oblečení a lyžařského vybavení. Vzhledem k tomu, že děti rostou jako z vody, zvažte, zda nutně potřebujete kupovat nové, nebo ušetříte návštěvou půjčovny, kde vám pro dítě (ale i vám, budete-li chtít) půjčí lyže i boty na celou sezónu. Finančně vás to přijde výhodněji, než pořizování nových věcí.
Například v Happy Sportu, síti prodejen a půjčoven lyžařského vybavení, pořídíte dětský lyžařský set Bambino (lyže do 99 cm a boty) na celou sezónu za pouhých 1590 Kč a dětský lyžařský komplet (lyže 100 – 129 cm, hůlky a boty) za 1890 Kč, přičemž helmu máte v obou případech zdarma. Je to jen zlomek peněz, které byste nechali při nákupu v obchodě. Navíc lyže dostanete připravené na sezónu a během doby zapůjčení máte nárok na ještě jeden bezplatný servis. V případě, že dítě nečekaně vyroste, rádi vám tu vypůjčené vymění za větší.
Jak vybrat správně? „Sáhněte po lyžích, jejichž špice bude dítěti sahat mezi bradu a kořen nosu. S tím, jak se bude zlepšovat, se lyže svou délkou postupně přiblíží ke kořeni nosu,“ radí Petr Křivánek, manažer Happy Sportu. “Nekupujte lyže delší, tedy do „zásoby“, ani kratší, jako začátečník by se na nich trápil, špatně by se mu ovládaly.“ Stejně přistupujte i k výběru bot, protože v těch malých bude dítěti mrznout noha a ve velkých opět hrozí nestabilita, získání špatných návyků (troje ponožky to opravdu nezachrání) a hlavně riziko ošklivého překroucení nohy při pádu. Jak doporučuje Petr Křivánek, přezkáče by měly být maximálně o jedno číslo větší, než jaká je aktuální velikost nohy. S hůlkami si starosti nedělejte, většina odborníků se shoduje na tom, že začátečníci je nepotřebují. Zato bez helmy dítě na svah rozhodně neberte, i s ohledem na riskantní chování ostatních lyžařů.
Vše připraveno? Dítě natěšené, vy rovněž, pobyt na horách zamluvený? Zdá se, že jediné, co v tuto chvíli chybí, je sníh. Věřme, že ho bude dost a váš syn či dcera si užijí svou první sezónu v plné parádě!
12. 12. 2016
> Komentáře