Víte, jak vypadá „NEJLOKOMOTIVOVATĚJŠÍ LOKOMOTIVA“? My ano!
Mají vaše děti rády vláčky? A tím pádem nádraží? A pohádky? Jelikož my máme doma takové exempláře dva (vlastně čtyři, když počítáme i nás rodiče), nemohli jsme si nechat ujít dětské divadelní představení NEJLOKOMOTIVOVATĚJŠÍ LOKOMOTIVA, které se hraje – a teď se podržte – přímo v budově pražského Hlavního nádraží, v divadelním sále v historické budově nad Fantovou kavárnou. Představení vzniklo na základě dramatizace Pohádek o mašinkách z roku 1942 od spisovatele Pavla Naumana. Této dramatizaci vdechl život známý brněnský režisér Zdeněk Pospíšil. Stalo se tak ve švýcarském Lausanne v roce 1983. Představení získalo několik ocenění na divadelních festivalech jako nejlepší dětské představení v tehdejší době, a to: v Římě, Paříži, Lausanne, Apre, Montrealu, Milánu i jinde.
Takže náš plán je jasný: Vyrazíme vlakem, který jede přímo na Hlavní nádraží, tady se pokocháme několika (mnohdy i dvoupatrovými) rychlovlaky, které k nám na vesnici nikdy ne a ne trefit, užijeme si příběh o panu Blahošovi, kouzelníku Zababovi a nejvyšším panu železničáři, pak si zajdeme s dětmi na dobrý oběd a pěkně vlakem zpátky. Tak prosté, a přitom tak zábavné! Menší zádrhel nastává, když zjistíme, že vlak, který od nás jezdí výhradně na Hlavní nádraží, o víkendu končí na nádraží Masarykově.. No nic, přidáváme do plánu jízdu tramvají, z čehož jsou děti ještě nadšenější a vyrážíme.
Na nádraží dle očekávání čeká, přijíždí a odjíždí spousta vlaků, procházíme přes peron do vstupní haly, která v posledních letech prošla dramatickou proměnou, která jí neuvěřitelně prospěla. Pronásledujeme piktogram historické budovy, který nás dovádí až do Fantovy kavárny. Ta byla krásná vždy, ale – a teď se budu opakovat – po renovaci je takřka dechberoucí.
Tady už vidíme plakáty divadelního spolku ProDivadlo, které nás neomylně navedou až do druhého patra, do provozních prostor Hlavního nádraží, kde se nachází divadelní sál.
Odkládáme svršky v šatně a kluci už běží k vláčkům, které prozatím odpočívají na kolejích rozložených na zemi. Kolem dokola jsou připravené děti i rodiče na židlích, děti, které nebaví sedět předpisově, nebo chtějí lépe vidět, mohou využít podsedáků a pohodlně se na nich uvelebit přímo u vláčků. Ale pozor – nesahat! Pro malé nedočkavce je tu připraven hrací koutek nebo stolečky s omalovánkami. Paní pokladní vám při koupi vstupenek pro každého vydá také lístek na vlak, který nesmíte ztratit! Bude vás kontrolovat pan(í) průvodčí před začátkem představení.
Jakmile se rozjede první mašinka, nadšení v sále by se dalo plnit do tlakových lahví a prodávat na pultech obchodních domů. Náš starší syn příběh dobře zná z večerníčku O mašinkách, vedle nás sedící rodina z Polska příběh možná nezná, a zřejmě asi ani všemu nerozumí, jejich malá dcerka však rozhodně nevypadá, že by jí to nějak vadilo. Všechno je to prostě tak nádherně udělané, že se skvěle baví jak oni, tak zbytek obecenstva složeného z různě starých dětí. Představení je interaktivní a děti jsou tak do děje krásně vtažené, a to jak mladší (hádání barev a názvů), tak i starší (počítání).
A o čem že to vlastně je? Pyšný a věčně nespokojený nejvyšší pak železničář touží po té NEJ lokomotivě tak moc, že je ochotný upsat se kouzelníkovi Zababovi. Ale ani nejkrásnější nebo nejrychlejší lokomotiva mu nejsou dost dobré, tak si poručí lokomotivu nejlokomotivovatější. A jak taková nejlokomotivovatější lokomotiva vypadá? Na to se přijďte podívat sami, budete se skvěle bavit!
Hraje se až do června vždy jeden týden, většinu dní dvakrát denně. Přesné dny a časy naleznete v programu. Vstupenky na představení si můžete rezervovat e-mailem nebo telefonicky. Představení má dva díly, druhý si rozhodně nenecháme ujít!
Petra Kottová
7. 2. 2019
> Komentáře