Sport v těhotenství - díl druhý
Alžběta Mikolajková, jedna z našich blogerek, miluje sport. I přesto, že je dvojnásobnou maminkou stíhá sportovat. Tedy hlavně běhá a vede Sportovní centrum v Bohumíně. A k tomu všemu čeká třetí dítě. Jaké to je sportovat v těhotenství, ale i o jiných starostech, si můžete přečíst v jejím článku.
„Tréninkový deník“ – 24. týden těhotenství
Ahoj. Tento týden to byla se cvičením ještě větší bída než minule. Bojuju trochu s nemocí, trochu s těhotenskými obtížemi a trochu s leností.
Pondělí – volno
Přijeli jsme z hor a nechtělo se mi nic dělat. Chvíli jsem se snažila vymyslet, že stání pod sjezdovkou je taky sport a když jsem Peťulu táhla kousek na lyžích, tak je to procházka, ale není . Já vím.
Úterý – jóga
Ráno jsem vstala v 6 plná odhodlání jít plavat. Ale pak zvítězil rozum, že s rýmou bych ještě mohla bez plavání chvíli vydržet a místo toho jsem si pustila jógu s Tammy (strength and stability). A bylo to nakonec super, zacvičila jsem si a užili jsme si hezké ráno s Viktorkem, který vstal taky brzo. Měla jsem pak celý den dobrou náladu a sil na rozdávání. Moc hezký začátek dne Chtěla jsem pak ještě jít odpoledne na vycházku do parku nebo zacvičit ještě jógu, ale tělo řeklo celkem dost razantně ne. Odpoledne jsem pěkně strávila doma s křečema v břichu, s točením hlavy a bolestmi zad. Pomáhalo mi, že jsem střídavě ležela v pozici dítěte a na zádech s nohama nahoře. Peťulkovi to připadalo vtipné a začal si hrát na to, že jsme kočička maminka a malý kocourek, lezli jsme po čtyřech, mňoukali a jedli ze země z misky Pakárna, ale záda i břicho u toho povolily.
Středa – jóga
V minulém článku jsem zapomněla napsat, že jsem byla na masáži. Stejně jako dnes. Masáže mám hrozně ráda a chodím pravidelně i během těhotenství. Vždycky jsem přišla k Liborovi s tím, že mě něco bolí, někde táhne nebo potřebuju cvičit a teď si jenom užívám takové ty příjemné wellness masáže. Večer jsem cvičila dvě videa s Tammy. Jedno z nich bylo tohle:
Čtvrtek – volno
Peťulka onemocněl a já jsem to asi chytila od něj, takže místo práce zůstávám s ním doma. Nemám náladu na běhání, procházky, na jógu, na nic. Normálně bych se to snažila rozcvičit, ale teď poslouchám své tělo a nedělám nic. Nebo jsem jenom líná, nevím.
Pátek – volno
Večer jsme byli v divadle. Když jsem seděla rovně, bolelo mě břicho a dělalo se mi z toho špatně. Když jsem se v sedadle trochu svezla, bolela mě kostrč. A tak pořád dokola. Na konci představení už jsem nevnímala, co se děje na jevišti, ale intenzivně jsem se těšila, až si doma lehnu. Cool a to mi ještě zbývá 16 týdnů .
Sobota – procházky
Dnes jsem při venčení Ramona zkoušela běhat. Padesát metrů to bylo super a říkala jsem si, proč neběhám častěji. Po těch padesáti metrech jsem si vzpomněla, bolest a bodání v břichu a pěkně zpátky do chůze. Do pomalé chůze Aspoň jsem Terce psala na facebooku, ať se fakt přihlásí na Czechmana, že jí budu fandit.
Neděle – jóga
Vstát v neděli v 6 ráno, uvařit Peťulovi krupičku a zacvičit si s ním (na zádech, pod nohama…) jógu podle videa, které vybral = krásné ráno. Nevím, co se mu na tomhle videu tak moc líbilo, ale proč ne. Pak jsem ještě chvíli cvičila dopoledne – tady je přepis toho, co jsem psala na facebooku a instagramu.
Dnes dopoledne mě Viki nachytal, jak dělám stojku na hlavě. „Proč to děláš? Dávej na sebe pozor. Něco se ti stane.“ Neboj, nic se mi nestane. Nedělám to poprvé a ani poprvé těhotná. Jenom mě u toho poprvé vidíš. „Nechceš jít radši běhat, když už teda nevydržíš nic nedělat? Není ta stojka nebezpečná?“ Není, dělá to spousta ženských. „Když jsem si tě bral, tak si to nedělala…“ No, to jsem každý den běhala s míčem po hřišti. Připadá ti to lepší? Klidně půjdu. „Jako fakt to nemůžeš těch 9 měsíců vydržet?“ Víš co, tak teď 9 měsíců nepůjdeš na hokej, na florbal ani na surf, v Alpách se budeš procházet a čekat, až kámoši dolyžují a večer si s nima místo svařáku a zacapy dáš čaj, jo? „Ok miláčku, tak si na té hlavě stůj, ale dávej pozor.“ Asi tak.
A pak jsem ještě cvičila večer. Třikrát za jeden den jsem ještě jógu nikdy necvičila, ale bylo to super a měla jsem pocit, že si o to tělo úplně říká, protože mi potom bylo moc dobře.
Předchozí článek o sportu v prvním trimestru najdete zde.
Více o Alžběte se dozvíte na jejím blogu www.utikejmamiutikej.cz.
23. 2. 2017
> Komentáře