Prokopák aneb co s volným dnem?
Prokopské údolí zná skoro celý západ Prahy, aby taky ne, když se jedná o jejich skoro největší „plíce“. Ale my, „východňáci“to máme ukrutně daleko.
Ale co s volným dnem? Konečně jsme se rozhoupali, dali do batohu pořádně velkou svačinu a ve složení: máma, táta, syn a babička, jsme se vydali na výlet.
A proč si ho rovnou nezpestřit? Výlet vláčkem byla jasná volba. Za výchozí stanici jsme si zvolili Nádraží Hlubočepy.
Aby to pro malého výletníka v kočárku nebylo moc, rozkrojili jsme nabízenou turistickou trasu na půlku a vydali se tak do nádraží Praha-Holyně.
Musím říct, že pokud nehltáte kilometry, ale je Vám milejší procházka volným krokem s občasnými zastávkami na hřiště nebo svačinu, je poloviční procházková trasa ideální.
Cesta vlakem nám zabrala pouhých pár minut a ihned po výstupu jsme se ocitli uprostřed přírodního ráje. Na to, že byl volný den, bylo na trase jen pár upocených cyklistů.
Kousek od nás protékal Dalejský potok a malého výletníka napadla úžasná myšlenka, že si vykoupe nožičky ve studené vodě. Proč by ne? První zastávka byla na světě. Netrvala dlouho, ale ten radostný úsměv z chladivé vody si z paměti jen tak nevymažu.
Pokračovalo se po kamenité stezce plné schodů, výmolů a překážek, ale náš kočárek to zvládl na jedničku. Občas mu pomohlo i to, že malý cestovatel běžel vedle něj.
Další zastávkou na trase byl Červený lom, krásné místo s možností pikniku a odpočinku na dece. I toho jsme využili.
Cesta nám ubíhala rychle, stále se bylo na co se koukat a co objevovat. Tu běžel malý pavouček přes cestu, támhle v dálce se v korunách stromů houpala veverka a na obloze se svíjela kupa mraků, která vyhrožovala deštěm.
Cestou jsme stihli navštívit ještě několik přírodních hřišť určených pro malé i vetší děti, prošli jsme se kolem pasoucích se ovcí, podívali jsme se na kvetoucí louku, navštívili zatopený lom a na konci jsme si dali tu největší zmrzlinu, kterou nám u stánku s občerstvením nabídli.
Procházka to byla náročná, krásná a počasí nám nakonec přálo, bylo nádherně! Unavení jsme nasedli zpátky na vlak a frčeli domů.
A kdo z „východňáků“ ještě váhá, zda přejet kvůli jednomu údolí celou Prahu....ANO! Jeďte, stojí to za to! :)
Pro Kam s dětmi Milada Kubátová
22. 5. 2018
> Komentáře