Přečtěte si o tom, jak se nám líbilo v Pohádkovém lese na Cibulce (od Markéty Palatin)
Je pěkný zářijový sobotní den. Sluníčko se rozhodlo, že ještě trochu zavzpomíná na léto, takže vše vypádá pohádkově. A proč se vlastně do té pohádky nevydat? S manželem tedy sbalíme děti, dědu a kamarádku i se synem a vyrážíme směr park Cibulka.
Příjezd moc pohádkový není, protože v Praze probíhá také jiná akce, kde mnoho lidí pobíhá v růžovém a upozorňují na rizika nádorových onemocnění. Naštěstí se všichni ale do toho lesoparku šťastně dostáváme. Poučeni z minulé akce jsme poctivě zaregistrováni. Nicméně jsme posláni na konec fronty s tím, že zaregistrováni jsou i všichni ostatní před námi. Všude však panuje dobrá nálada, přítomné děti jsou natěšeny, takže ani moc nebrbláme a jdeme. Opravdu to netrvá dlouho a sličná pohádková bytost nám rozdává plánky, vysvětluje pravidla a nakonec i pouští hradbami na trasu. Máme s sebou i kočárek s divokým šestiměsíčním miminem, kterému se terénní jízda v prvním úseku trasy tuze líbí.
Prvním zastavením je čarodějnice. Některé děti trochu pofňukávají, jiné statečně plní úkoly a ukazují na zvířátka ve sklenicích. Jaké překvapení, že jsou tam i živé myšky či malá želvička. Jakmile do svého plánku obdržíme razítko, spěcháme hledat další pohádkovou bytost. A o tom to vlastně je. Děti nejprve nesměle, ale poté už s odvahou a nadšením plní různé úkoly, které jim pohádkové bytosti dávají. Spontánně dochází k pomoci starších mladším, občas se řeší předbíhací problém, ale jinak je atmosféra opravdu velmi příjemná. Co nás zaujalo nejvíce byl pirát, který poztrácel svůj poklad a děti jej hledaly. Dále Mecháček, který byl prostě zeleně roztomilý a děti z něj nemohly spustit oči. Nejvtipnější byly asi cikánky. Ta, která věštila, často rozesmála i rodiče a děti hltaly každé její slovo. Tady se skoro zapomínalo, že je to pohádka a ne skutečnost. Vždyť karty se cikánce ukazovaly v naprostém transu. Pro ty více otrlé byl na konci cesty čert, a to i s pytlem. Utekli mu koně, které bylo potřeba pochytat. I nám se to tentokrát podařilo! Dcera si čerta poctivě okoukla, uznala, že je hodný, vlezla do pytle a už spěchala pro koně. Byla na sebe pyšná a já na ni!
Odměnou byly dětem nejen příjemné zážitky, ale také truhly s dary, ve kterých se s lačnými pohledy přehrabovaly a zvažovaly, co si vybrat jako nejlepší suvenýr. U nás tentokrát vyhrála žirafa. Na vše dohlížela víla. Po cestě byly ještě rozvěšeny obrázky, které si děti měly zapamatovat a na konci je pak víle vyjmenovat. Přiznávám, že strašidla byla příliš velkým rozptýlením, takže obrázky jsme téměř ignorovali. Na konci cesty jsou však i jiná lákadla. Prodavačka balónků má svůj šťastný den, protože málokterý rodič odolá a drahý balónek nekoupí. My odcházeli s Hello Kitty. Cukrové vatě jsme odolali. Dalším zpestřením bylo malování na obličej. Bohužel atrakci policejních koní jsme viděli pouze odjíždět.
Celou akci hodnotím jako velmi příjemnou. Nejenže se vše konalo v překrásném udržovaném lesoparku pod korunamy vzrostlých stromů, ale vše bylo přichystáno profesionálně a “tak akorát”. Trasa nebyla příliš dlouhá, vedla převážně po chodníku (až na první úsek) a z kopce. Děti tedy běhaly s radostí. Jednotlivé figurky od sebe byly vzdáleny dostatečně na to, aby se vzájemně nerušily. Jediným mráčkem bylo, že krásné počasí přilákalo mnoho zájemců, takže u některých postaviček byly opravdu fronty. Naštěstí však nevznikaly žádné třenice, všichni se přišli bavit. I přes návaly dětí a dospělých byla strašidla ochotna se s dětmi vyfotit a navíc se snažila každého malého zájemce opravdu oslovit. Úkoly byly jednoduché, avšak rozmanité (poznávání zvířat, navlečení penízků na provázek, chůze po slepu či vybrání barevných kamínků z truhly). Každý splněný úkol byl potvrzen na speciální listinu. Postupem času se z ní stával spíše cár papíru, ale to k tomu přeci patří!
Z hlediska zázemí trošku chybělo občerstvení (jediným náznakem jídla byla cukrátka a cukrová vata). Toalety jsme nepotřebovali, nicméně kromě jednoho přenosného WC na konci trasy jsem žádné nezaznamenala. Jako speciální příjemné překvapení bylo, že 1. náměstek starosty MČ Prahy 5 JUDr. Jan Lachnit, který akci zaštiťoval, zájemce o akci na začátku osobně přivítal.
A co tedy říci na závěr? Děkujeme agentuře Velká dobrodružství, že nám již podruhé připravila příjemný den. Už se těšíme, jaké dobrodružství nám přichystá příště! A co vy, budete u toho?
Za redakci Kam s dětmi Markéta Palatin
15. 9. 2013
> Komentáře