Jak cestovat k moři s dětmi a nezbláznit se
Cestování s dětmi přináší kromě radostných chvilek, strávených v rodinném kruhu, i celou řadu adrenalinových situací, okamžiků naprostého zoufalství i vtipné příhody, jako vystřižené ze stránek humoristického románu.
Možná jste kdysi, v bezdětném stavu, podobně jako já, absolvovali cestu letadlem ve společnosti hystericky plačících miminek, znuděných batolat nebo reptajících puberťáků. Já jsem se po čtyř hodinovém letu na Kypr, doprovázeném intenzivním okopáváním zad od zarputile vypadajícího čtyřletého uzurpátora, rozhodla, že prokážu službu společnosti a se svými potomky se letadlem přepravovat nebudu. Touha po cestování mě, po několika letech strávených výměnou plenek a nekonečným opakováním dětských říkanek, přeci jen přemohla a rozhodla jsem se ukázat svým drahým robátkům krásy mého milovaného Řecka.
Vědecká příprava s Malým princem
Poučena předchozími hororovými zkušenostmi jsem pojala přípravy na cestování vědecky a s dvou měsíčním předstihem jsem naše obvyklé pohádky na dobrou noc vyměnila za knížky s tématikou létání. Na řadu přišlo Letadélko Káně, Karkulín ze střechy, Pohádky tisíce a jedné noci i můj milovaný Malý princ. Dlouhé zimní podvečery jsme si krátili sledováním filmů o Létajícím Čestmírovi, Harry Potterovi nebo Dívce na koštěti. Do podvědomí mých andílků jsem se tak snažila zasít myšlenku, že létání je naprosto přirozená věc a dá se při něm zažít velká legrace. S ohledem na duševní zdraví mého manžela, jenž si v průběhu let vypěstoval silnou fobii z létání, jsem omezila na nutné minimum říkanky, končící slovy bum či bác.
Dětská duše svázaná s peristaltikou střev
S blížícím se datem našeho odletu jsem se snažila kromě plážových outfitů vyladit i obsah mého příručního zavazadla, tak aby se do něj vešlo co nejvíc hraček, psacích potřeb, omalovánek, samolepkových knížek, autíček a pro případ nejvyšší nouze i tablet s dostatečnou zásobou her a pohádek. Ten jsem, dbajíc rad dětských psychologů o jeho zhoubném vlivu na dětskou duši, hodlala vytáhnout až ve chvíli, kdy dojde na první sourozeneckou rvačku nebo obávané kopání do sedadel. V předvečer odletu jsem zařadila do jídelníčku pokrmy chudé na vlákninu, absence luštěnin a čerstvé zeleniny měla zajistit pomalejší peristaltiku a omezit tak úmorné návštěvy toalet.
Odletová mánie ve znamení cukru
Na letiště vyrážíme s větším předstihem. Chci svým natěšeným dítkům ukázat ten jedinečný svět, který mě ani po mnoha hodinách strávených v odletových halách nepřestává fascinovat. Syn i dcera moje nadšení zprvu nesdílejí, ale po chvíli už asistují u balení kufrů do ochranné fólie, jejich vážení a odbavení i nezbytné projížďce na zavazadlových vozících. Tajně doufám, že je pozorování letištního mumraje, pasová a bezpečností kontrola dostatečně unaví a po nástupu do letadla upadnou ve slastný spánek. Pro případ rebelie jim dovoluji nakoupit dostatečné množství cukrovinek v duty free obchůdcích. Jejich rozzářená očka mi připomněla mé nadšení z první návštěvy německých obchodů po otevření hranic. Podobně jako mi tehdy připadala německá jablka šťavnatější, čokoláda sladší a tráva zelenější, se naše dítka jala s výskotem přihazovat do košíku gumové medvídky, cukrové perníčky, marcipánové figurky, barevné limonády i nezbytnou čokoládu, svým tvarem připomínající vrcholky švýcarských Alp.
Letecká euforie nebo vraždění neviňátek
Pevně svírajíc palubní lístky i únavou zvadlé dětské ručky trpělivě vystojíme frontu k letadlu a znaveni několika hodinami chůze, běhu a zdolávání jezdících schodů zapadneme do měkkých sedadel. Po pečlivém uvážení volím prostřední sedadlo a stávám se tak rozhodčím v souboji o místo u okénka. Koutkem oka sleduji manžela, v jehož tváři je patrný silný duševní otřes a barva jeho obličeje výborně ladí se sněhově bílým trupem letadla. S povzbudivým úsměvem chytím nožičku, chystající se zasáhnout ledvinu sportovně oblečeného mladíka sedícího před námi, vyslechnu bezpečnostní instruktáž a už jen čekám na ohlušující řev motorů a zrychlení, které nás přiková do sedadel. Syn mou zálibu v cestování evidentně nepodědil a spustí řev, který jsme s mou kamarádkou s oblibou přirovnávaly k biblickému vraždění neviňátek. Naštěstí mám po ruce zásobu cukrovinek. S lízátkem v puse se křičet nedá, a tak se řev změní jen v nesouhlasné mručení.
Odborné rady versus realita
Po několika výměnách sedadel, odchodech na toaletu (má nízko-vlákninová dieta evidentně nebyla dostatečně razantní), tahanicích o nafukovací letadlo a přečtení pohádky bez letecké tématiky, posvačíme překvapivě dobrý sendvič. Dvě hodiny strávené ve strnulé pozici i více či méně úspěšná animační činnost mě dokonale vyčerpaly. Nedbajíc odborných rad vytahuji tablet a zapínám pohádku. Se zavřenýma očima začínám snít o nekonečné mořské hladině, nohách zabořených v písku i dobrodružstvích, která nás bezpochyby čekají. Probouzí mě náraz kol o letištní plochu i nevrlý pohled před námi sedícího sportovce. Nahodím omluvný úsměv, pohladím zvolna usínající děti i zrůžovělého manžela a vykročím vstříc nové epoše našich cestovatelských zážitků.
Pro Kamsdětmi.com Petra Eliášová (www.inviablog.cz)
Pokud jste se ještě nezapojili, máme pro vás velkou soutěž o voucher na 10.000Kč na jakoukoli vámi vybranou dovolenou. Zkuste štěstí!
26. 5. 2019
> Komentáře