Na pravém břehu Lipna najdete unikátní přírodu a historické skvosty
Kdysi z velké části zakázaný a téměř neprodyšně uzavřený pravý břeh lipenského jezera nedaleko hranice
s Rakouskem dnes odkrývá návštěvníkům svou unikátní přírodu a historické skvosty v celé kráse. Kouzlo této oblasti s řadou obnovených či stále ještě obnovovaných kulturních památek ocení hosté napříč generacemi, především pak rodiny s dětmi. A co je podstatné: celoročně.
Pravobřežní území lipenského jezera se táhne prakticky od Trojmezí s pátým nejvyšším šumavským vrcholem Plechý až po přehradní hráz u Lipna nad Vltavou. Místa, kam před rokem 1989 bylo možné vstoupit jen na zvláštní povolení, se postupně proměnila ve skutečný turistický ráj, který je přístupný kdykoli a bez omezení.
Historie dýchne na návštěvníka Lipenska na každém jeho kroku. A mnohé doslova z ruin zpět do života vrácené památky stojí za návštěvu. „V některých se lze i ubytovat. Příkladem je Aparthotel & Wellness Knížecí cesta v Bližší Lhotě, historický objekt bývalé Schwarzenberské lesní správy. Tato národní kulturní památka, která se nachází na břehu jezera proti Horní Plané na prahu Národního parku Šumava pod masivem Smrčiny, z rakouské strany Hochfichtu, prošla v letech 2014 až 2016 rekonstrukcí a nyní nabízí ideální možnost k odpočinku, mnoha sportovním aktivitám či toulkám do všudypřítomné mystické přírody,“ přiblížila jedno z míst pravého břehu produktová manažerka turistické oblasti Lipensko Václava Beyerová.
Zřícenina hradu a vyhlídka na Lipno, Šumavu i Alpy v jednom balení
Co by si ovšem nikdo neměl nechat v pásmu někdejší železné opony ujít, je „opravená“ zřícenina nejvýše položeného hradu v České republice, Vítkova hrádku. Za jeho zdmi byl údajně vězněn český král Václav IV. „Z hradu ze 13. století, nazývaného také Vítkovým kamenem, jsou nejlepší výhledy jak na Lipno, tak na Alpy i šumavské vrcholy Smrčinu, Plechý či Špičák. Při dobré viditelnosti je možné odsud dohlédnout dokonce až na Dachsteinský ledovec,“ doplnila Beyerová.
Protože do roku 1989 využívala hrádek armáda jako hlásku protivzdušné obrany, objekt nezadržitelně chátral a po pádu železné opony se nacházel v havarijním stavu. Díky Spolku přátel Vítkova hrádku se ho následně podařilo opravit a uvnitř postavit dřevěnou rozhlednu, ze které je nyní nejkrásnější výhled na celém Lipensku. Jen pár stovek metrů od hradu se nachází další unikát, osada Svatý Tomáš se stejnojmenným gotickým kostelem z 1. poloviny 14. století. Stojí zde také bývalý lovecký zámeček, myslivna z roku 1766 a tři zděné chalupy z 19. století. Z Frýdavy, kam jede přívoz přes jezero z Frymburku, nebo z Přední Výtoně je to sem zhruba šest kilometrů.
Zázrak jménem Zvonková
Národní kulturní památkou je i Schwarzenberský plavební kanál, který byl uprostřed šumavských pralesů vybudován bez moderní zeměměřičské techniky v délce 44 kilometrů v letech 1789–1822 za účelem dopravy dřeva. Dodnes jej mohou turisté obdivovat jak na české, tak na rakouské straně Lipenska. Kulturně historické dědictví regionu dotváří i desítky starých, nedávno obnovených kostelů a křížových cest.
Za zmínku i vidění stojí nepochybně kostel v Přední Zvonkové. Vlastně Zadní Zvonkové. Ta však měla na rozdíl od své "Přední" jmenovkyně tu smůlu, že stála příliš blízko místům, kde kdosi zatloukl kolíky, natáhl ostnaté dráty a řekl. „Stůj. Dál ne!“ Po roce 1945 byla z mapy Šumavy vymazána stejně jako desítky dalších obcí a osad. Přední Zvonková přežila administrativně, ze Zadní nezbylo téměř nic, pouze ruina kostela a zbytky fary. Kdo dnes zdejší kostel sv. Jana Nepomuckého se hřbitovem navštíví a prohlédne si fotografie téhož místa před zahájením jeho obnovy, řekne s největší pravděpodobností jediné: „Zázrak“.
Lipensko se svým jezerem, které je nejvýše položenou přehradou vltavské kaskády, patří mezi nejatraktivnější kouty České republiky. Turistická oblast Lipenska se rozprostírá kolem řeky Vltavy, a to od Stožce až po Rožmberk. Jižní hranici oblasti tvoří hraniční hřebeny s Bavorskem a Horním Rakouskem, dominantou je bezesporu Lipenská přehrada. Region má pestrou nabídku pro každého. Od vyznavačů divoké přírody Národního parku Šumava přes vodáky, jachtaře, rybáře, milovníky historie, kulturních památek, pěší turistiky, či cykloturistiky až po vyznavače adrenalinových sportů a zážitků.
14. 9. 2020
> Komentáře