Jak jsme se vydali za Křemílkem a Vochomůrkou | Kam s dětmi – aktivity pro děti a jejich rodiče

E-mail:
Registrační kód:
Zapomněl(a) jste registrační kód?
Aktuální registrační kód:
Nový registrační kód:
Opakovat nový registrační kód:

Zadejte registrační email.

E-mail:

Registrací se přihlásíte se do KLUBU KAM S DĚTMI a zároveň Vám bude umožněno vkládání akcí a tipů do databáze KAM S DĚTMI.
KLUB KAM S DĚTMI Vám bude pravidelně přinášet novinky, newslettery, exkluzivní výhody, slevy a soutěže.

Jméno:
Příjmení:
E-mail:
Telefon:
Instituce:
vyplňujte, pokud za ni budete vkládat do databáze
Kraj:
Souhlasím se zpracováním osobních údajů

Budeme rádi, když vyplníte i další nepovinné údaje, které nám mohou pomoct při vylepšování portálu Kam s dětmi. Naším cílem je být pro vás nejlepším rádcem a pomocníkem, když nevíte kam s dětmi. Tyto data nebudou dle Zásad o ochraně osobních údajů nijak zneužívány či předávány třetím osobám.

Rok narození rodiče:
Jméno dítěte:
Datum narození dítěte:
Přidat dítě

Jak jsme se vydali za Křemílkem a Vochomůrkou

Donesla se k nám do redakce zpráva, že v Divadle v Rytířské hrají báječné pohádky pro děti. Vydali jsme se proto pro vás zjistit, co je na tom pravdy! Pro naše "testování" jsme si vybrali představení Křemílek a Vochomůrka. 

 

 

Říkala jsem si, že vybrat něco, co Kristián (4 roky) zná, bude asi lepší než zkoušet něco, u čeho si nejsem jistá, že ho bude zajímat, i když u dětí jeden taky nikdy neví, znáte to. Ale ono je to asi jedno, jelikož pohádky v Rytířské jsou sice na motivy klasických večerníčků, ale jsou dost jiné, než jak je známe. Prostě máte zažito, že Křemílek a Vochomůrka jsou dva skřítci, co jsou krásně (ve 2D) kreslení, mluví těmi nakřáplými hlásky a k tomu ta nádherná hudba.. A protože malé děti jsou extrémně náchylné na změny již zaběhnutého – no schválně, kdo z vás má tu odvahu změnit něco v pohádce, kterou vyprávíte nebo čtete denně, někde ubrat nebo nedej Bože něco vynechat.. To se prostě nevyplácí.           

Takže poučena výše uvedeným jsem synovi raději dopředu oznámila, že sice jdeme na Křemílka s Vochomůrkou, ale že to nebudou ti dva malí skřítci, ale dvě paní, kterým se říká herečky, a že si to spolu náramně užijeme, protože to bude po hodně dlouhé době příležitost strávit čas jen ve dvou, jako tomu bylo dřív, než se narodil brácha.     

A tak jsme vyrazili. Kupodivu jsme dorazili s nevídaným časovým předstihem (až mě to málem rozhodilo, tohle přeci nejsem já). Takže bundy do šatny, vyčůrat – „nechce se ti?! Ale ani doma jsi nebyl, tak radši pojď.. no dobře, tak ale pak bude pozdě, když se ti bude chtít..nebude? Fajn, tak ne, ale víš co to znamená, málo piješ, to to znamená!“                                                                                                          

Při vstupu do sálu mě překvapilo, že se mě uvaděčka ptá, jestli chci dětský podsedák. Obrovský, veliký, tak akorát měkký a pohodlný podsedák, díky kterému se dítě ocitne o dobrých 10 čísel výš a může tak lépe vidět, co se děje na jevišti. Nikdy jsem v Divadle v Rytířské nebyla, tak se slyším, jak říkám "jéé, tady je to malý, viď?, ale vlastně mi to vůbec nevadí, spíš naopak, je tu taková rodinná atmosféra, ještě navíc dokreslená tím, co se tak nějak přirozeně děje kolem nás. Maminka s kočárem je vpuštěna přímo do sálu, ať si kočár zaparkuje dozadu vedle sedadel, těhotná divačka je usazena do pohodlného ušáku hned vedle.       

                                                                               

Téměř vyprodáno - a začínáme! Křemílek s Vochomůrkou, tedy dvě paní herečky, předvádí na jevišti veselé kousky, chvíli mi trvá než si zvyknu na to, že nejsou ve 2D a nikde neslyším Jiřinu Bohdalovou, to jsou holt ty zaběhnuté stereotypy. Ale když vidím, jak se malé publikum výborně baví, hodím tohle všechno za hlavu, ta atmosféra dětských představení je prostě úžasná, nikdo neřeší, že nějaké dítě vyšplhá mámě na klín, aby bylo ještě výš nebo prostě máme blíž, radostí vykřikne, když se objeví legrační kukačka, která namísto kukání křičí jen „kruciš!“, zatleská, když se „nemá“ nebo si zašustí papírem od bonbonu.   

Musím pochválit celý herecký ansámbl, který nejen, že vtáhl malé diváky do děje, ale ještě si bez mrknutí oka poradil v okamžiku, kdy mu pařezová chaloupka spadla doslova na hlavu, a tak se běželo pro vrtačku, chvíli se opravovalo a pak se hrálo dál, dětské osazenstvo si nejspíš vůbec nevšimlo, že se děje něco, co do představení nepatří a dospěláci se smáli nahlas, protože tyhle situace prostě píše sám život.   

                                               

Po hodině výborné zábavy děti dostaly na rozloučenou omalovánku přímo z rukou Křemílka nebo Vochomůrky a s příjemným pocitem jsme se vydali do ulic staré Prahy.

Divadlu v Rytířské dáváme „palec nahoru“ a jsem si jistá, že to nebyla naše poslední návštěva!

A vy když budete bedlivě sledovat náš web a facebook, možná bude další příležitost vyhrát vstupenky v některé z našich soutěží. A to zato přeci stojí, ne? Kruciš!

 

A tady se můžete podívat, jaké další představení pro děti se v Divadle v Rytířské hrají.

 

Petra Kottová

12. 11. 2018



Přidat komentář

Vaše jméno:
Předmět:

> Komentáře