Kam bez dětí - Na Okoř
Jak jsme psali minulý týden, rozhodli jsme se s vámi podělit o zcela netradiční blogové příspěvky na téma Kam bez dětí aneb i rodiče potřebují chvilku pro sebe. Naše první putování míří na hrad Okoř nedaleko Prahy, kam se samozřejmě můžete vydat i s dětmi, ale bez nich to má (buďme upřímní) trochu jiný a trochu romantičtější rozměr.
Jednu srpnovou neděli se nám s manželem poštěstilo udat děti babičce, a protože panovalo krásné počasí, podnikli jsme výlet na Okoř. Aby to ale nebylo tak jednoduché, „osedlali“ jsme kola. Plán zněl jednoduše: na kole na Okoř, oběd, prohlídka hradu a na kole (ideálně jinou cestou) zpátky do Prahy, tedy lépe řečeno do hospody Na Slamníku, kde si za odměnu dáme pivo či dvě.
I když na kole jezdím téměř denně, nutno podotknout, že mám kolo městské, se kterým jsem ještě na výlet za hranice velkoměsta nejela. Ano, je to takové to dámičkovské kolo s proutěným košíkem. Do práce ideální dopravní prostředek, na menší tůry s dětmi jakbysmet, ale na Okoř? Pokud jste někdy jeli tím směrem, pak víte, že je nutné překonat nemalé převýšení. Už v polovině Šáreckého údolí ze mě lilo, ale vidina dobrého oběda a vychlazeného zlatavého moku mě hnala vpřed. A taky mě hnal vpřed můj muž, který jel asi dvacet metrů přede mnou, absolutně svěží a plný elánu.
Nebudu vám popisovat, kolikrát jsem po cestě litovala, že nejedeme vlakem (to by přece byla taky romantika) a kolikrát jsme se cestou na Okoř ztratili (nepodceňujte domácí přípravu u mapy a nevěřte navigaci v manželově mobilu), ale ten pocit, kdy sjíždíte po mírném kopci k Okoři, kolem silničky krásná pole, sluníčko svítí a vítr vás osvěžuje, ten stál za to. V tu chvíli si nesmíte připouštět, že vás čeká ještě cesta zpátky do Prahy, ale musíte si ji prostě užít. Možná se v ten moment vrátíte o několik let zpátky, kdy jste podobné výlety ve dvou dělali každý víkend, možná si vzpomenete, jak jste jezdili na nákupy, když jste trávili jako malí prázdniny u babičky. „Šest rohlíků, lučinu a pivo pro dědu!“ křičela za námi tehdy babička a my se s bráchou už řítili vstříc dalšímu dobrodružství, zvedali nohy ze šlapek a letěli z kopce s větrem o závod.
Na oběd jsme zastavili ve Family Hotelu a Restaurantu Okoř, který je hned v pravotočivé zatáčce na začátku obce. Jídlo bylo skvělé. Nebylo z nejlevnějších, to přiznávám, ale takový salát s kozím sýrem už jsem dlouho neměla. Mimochodem, hotel i samotná restaurace získala několik ocenění a při vstupu do interiéru se ocitnete někde na jihu Francie. Tady by člověk moc rád zůstal i déle.
My se ale těšili na hrad. Cestou na hrad jsme minuli jakousi malou „Matějskou“. Škoda, že se podobných nevkusů nemůžeme v takových jinak krásných místech vyvarovat. Prohlídka hradu trvala kolem půl hodinky a dokonce si z ní i něco málo pamatuji, což se u většiny podobných akcí, které absolvuji s dětmi, říct nedá. S Tomášem jsme měli i čas si udělat pár společných fotek, taky takový malý zázrak.
Po zmrzlině v tamní cukrárně (ne moc dobré, bohužel) jsme vyrazili zpátky do Prahy. Tentokrát jsme zvolili cestu přes Tuchoměřice, Přední Kopaninu směr Džbán, Šárka a do Stromovky, což byla mnohem příjemnější cesta po cyklostezkách (a samozřejmě tentokrát i celkem z kopce). Romantický výlet jsme zakončili oslavou narozenin našeho kamaráda Na Slamníku, což byla krásná tečka.
Věřím, že si i vy uděláte čas od času nějaký ten výlet ve dvou a třeba právě na Okoř. Kromě tipů v rámci našeho seriálu, můžete další inspiraci hledat na portále Česko – země příběhů. Kliknete-li na sekci Příběhy, najdete obrovské množství míst, kam můžete vyrazit a pod ikonou srdíčka jsou to právě tipy na romantické výlety.
Pokud máte i vy nějaký tip, kterým byste chtěli inspirovat další rodiče, velmi rádi vaše povídání o výletě ve dvou zveřejníme. Podmínkou je, aby šlo o výlet po Česku a měli jste i nějakou tu fotku. Romantické výlety můžete posílat na adresu: [email protected] a nezapomeňte připojit vaši doručovací adresu. Vybereme-li si váš výlet k uveřejnění, můžete se těšit na dárek v podobě knížky, stolní hry apod.
Hledejte výlety, sněte, pište nám a již brzy se můžete těšit na náš druhý díl Kam bez dětí
Vendula Dittrichová
28. 9. 2016
> Komentáře