Častolovický zámek, oáza v Královehradeckém kraji!
Jako každý náš výlet na nějaké zajímavé místo, byl i Častolovický zámek typem od jedné naší známé. Prý nebudeme litovat... a měla pravdu, nelitovali jsme :-)
Po příjezdu na místo jsme se zarazili u rozcestníku....měl neuvěřitelně odboček... „Páni! Tady je krom minizoo a zámku taky rybník a hřiště!“ vyhrkla jsem. Naše častolovická skupinka složená ze dvou malých dětí a čtyř rodičů se zarazila. Nastala krátká, ale o to divočejší diskuze, kudy se to vlastně vydáme. Sluníčko pálilo o sto šest.
První okruh byl zcela nahodilý „Prostě půjdeme támhle!“ prohlásil kdosi z mužského osazenstva.... A výlet začal. Musím uznat, že kdybychom šli jakýmkoliv směrem, nikdo z nás nemůže nadávat. Všude právě kvetlo neskutečné množství růží a dalších překrásných květin. Stín poskytovaly vzrostlé stromy, mezi nimi i staletá lipová álej. Najednou se před námi objevila dřevěnná ohrada. Náš malý rošťák se s úsměvem rozeběhl přímo k výběhu. To bylo překvapení! Kousek za plotem ležel ve stínu jelen s velkým parožím. Krom něj jsme našli výběhy s daňky, divočáky a srnečkem. Mrňouskové byli nadšení.
Naše cesta byla pohodová, o to lepší, že jsme se celou dobu kochali Častolovickým zámkem a nádhernou rozkvetlou loukou, na které jsme si dali i svačinovou přestávku. Dokonce jsme si jednu chvíli mysleli, že už máme slavnou minizoo za sebou, po tom co jsme viděli zmíněnou divokou zvěř. Omyl! Před námi se objevila opravdu „mini zoo“. Zaplatili jsme vstupné, které není nijak přemrštěné a vkročili do ráje dětí. Veškerá zvířátka jsou kontaktní (samozřejmě s ohledem na ně a na děti). Když si ale Pepík chtěl pohladit v okénku pštrosa, byla jsem proti. Uzobnutou ruku vidět opravdu nechci, navíc pštros je nevypočitatelné zvíře. Naopak malé kozy, prasátka a slepice si hladit mohl a dokonce je mohl krmit i zakoupeným krmením. Největší „vodvaz“ byly ovšem lamy různých barev. Ty se nenechaly zastrašit ničím a dobývaly se svými mlsnými jazyky i do kočárku, který jel kolem. Byli jsme od jejich mokrých tlam všude oslintaní, ale pro Pepíka to byl opravdu zážitek!
Po skoro hodinovém obcházení výběhů jsme byli naprosto vyčerpaní a od samého sluníčka vysušení. Rozhodli jsme se navštívit zámek a občerstvit se v místní kavárně. Zmrzlina i káva byly výborné! A zámek okouzlující!
A víte co? Dokonce i po těch čtyřech hodinách strávených procházkami po areálu bych se tam ráda procházela dál :) Neviděla jsem všechno!
Brzy se tam určitě vrátím a možná tam potkám i někoho z Vás :)
Pro Kamsdětmi.com Milada Kubátová
23. 7. 2018
> Komentáře