Slipy a konfety
Přinášíme vám další příspěvek z blogu naší bloggerky Ivy. Iva se se svou rodinou přestěhovala do Itálie na konci léta 2014, její příspěvky a postřehy jsme se rozhodli uveřejňovat zpětně, tak jak jdou po sobě, abyste měli představu, na co všechno si musela ve svém novém domově zvykat a s čím bojovala.
Přejeme příjemné čtení!
21. února 2015
Italové zbožňují opalování. Jakmile vysvitne sluníčko, stojí se na lavičky okolo pláže dlouhé fronty. Ač stále v péřovce – a někdy i v beranici – první sluneční paprsky tohoto roku si nechtějí nechat ujít. A protože je třeba zdejšímu ideálu snědé krásy jít trochu naproti, neváhají se někteří pustit i do větších akcí. Onehdy jsme s dcerkou stavěly bábovičky na pláži (což znamená, že já stavím a dítě je nadšeně bourá… nebo spíš papá… písek jsme zařadili do pravidelné stravy asi před týdnem…), když v tom několik otužilců opustilo své mohutné bundy do mínus padesáti stupňů, a jalo se vystavit své „nádobíčko“. Kde se vzalo, tu se vzalo… zkrátka najednou sedíme uprostřed slipové party! Aby nedošlo k nějaké nehodě, zahrnující lopatičku (nebo hrabičky) v neobratné ručce našeho dítěte, raději se přesouváme jinam. Není nádobí, jako nádobí.
Tyhle extrémy mi nejdou do hlavy. Zatímco my se skoro celou zimu pohybujeme v jarních bundách, oblečení zdejších obyvatel někdy připomíná vybavení na severní pól. A najednou – z čista jasna – jsou nazí! Tedy, ne všichni. Ale asi třetina mužů nad čtyřicet let určitě. Možná, že je tento rituál součástí příprav na turistickou sezónu. Až přijedou turistky, bude nutné se odlišit. Kdo nestihne slunce na pláži, jistě zamíří do solária. Nechci fantazírovat, ale některým to kouká z očí. Už teď – s prvními slunečními paprsky – projíždějí s kočárem pláže (záminka, neboť dítě vystoupilo u hřiště dva kilometry zpátky), a skenují, co by bylo k mání. Počet mužů na promenádě se rozhodně rapidně zvýšil.
A protože se lýtka zapalují, je třeba oslavit příchod jara. Stejně, jako v Riu de Janeiru, nebo u nás na Moravě, také tady nastává čas karnevalového veselí. Zatímco všude ve světě mají karneval jednou v měsíci, v Ligurii a v sousedním Toskánsku je karneval každou únorovou neděli. O víkendech, a někdy i během týdne, proto potkáváme v ulicích malé spidermany, batmany (superman teď nefrčí), želvy Ninja (ty už zase frčí), Mickey Mouse, berušky, víly, princezny (obvykle ve variantách Sněhurka nebo Popelka) a prasátko Pepa. Konstantní přehlídka masek je doprovázená nekontrolovatelným řevem, běháním a nahodilým vyhazováním do vzduchu různých předmětů – zpravidla konfet, papírků, třpytek, pentliček a šňůrek. Konfety se staly rovněž vítaným zpestřením pískového menu našeho dítěte. Uprostřed toho karnevalového veselí si nikdo ani nevšiml, že oficiální oslavy radnice v San Terenzu minulou neděli zrušila (ráno spadly asi tři kapky deště). Na znečištění pláže nedisciplinovaní spidermani a princezny žádné svolení nepotřebují. Odteď už bude party zkrátka pořád!
11. 4. 2015
> Komentáře